Journal Home - Deník, úvod
RSS version - RSS verze
TXT version - Textová verze
|
Created with - Napsáno pomocí:
Prize Winners - Výherci cen
Updated on March 27, 2004.
As I promised back in October, your donations to the Whitman-Walker Clinic were also an entry to a raffle. You could win one of three books of photographs from Prague, or (if you sent me your finish time prediction) a Czech crystal saucer.
And the winners are (a fanfare):
- the lucky winner of the Czech crystal piece for my finish time prediction:
Nadim Ahmed (his prediction of 3 hours 15 minutes was only 8 minutes 42 seconds off my actual time). Congratulations!
- three lucky winners of a book of Prague photographs for donating at least $50 to the clinic:
Congratulations!
Jak jsem v říjnu slíbil, vaše finanční dary zaslané klinice Whitman-Walker byly zároveň lístkem do slosování. Mohli jste vyhrát jednu ze tří knih fotografií Prahy, anebo (pokud jste mi poslali váš odhad doběhového času) mističku z českého křišťálu.
A výherci se stávají (fanfára):
- šťastným výhercem křišťálové mističky za odhad mého doběhového času:
Nadim Ahmed (jeho odhad 3 hodiny 15 minut byl jen o 8 minut 42 sekund rozdílný od mého skutečného času). Blahopřeji!
- třemi šťastnými výherci knihy pražských fotografií za příspěvek alespoň 50 dolarů pro kliniku:
Blahopřeji!
Author - Autor: Marek,
15:58 [Permalink],
Topic - Téma: Fundraising
Another donation - Další finanční příspěvek
I am glad to announce one more donor to the Whitman-Walker Clinic. When I came back from New Orleans and checked my personal page at AIDS Marathon web site, I saw a new name among the donors. Van Anthony is the most recent donor, thus bringing the total amount of your donations to $2,862. Thank you very much!
Back from New Orleans - Zpátky z New Orleans
It's over. I'm back from New Orleans, my muscles a little sore, but I'm happy I finished the marathon and in the process raised some needed funds for the Whitman-Walker Clinic in Washington, DC.
It's been an incredible journey toward the Mardi Gras Marathon last Sunday. I found some new friends, met many nice people and realized how lucky I am to be healthy enough to run a marathon, one of the ultimate physical challenges. If I can do it again, I will.
Now you may ask: "So how was the marathon?" Well, it was tough. ;-) Of course, I knew what I was getting myself into, and I was confident the AIDS Marathon training program prepared us well for what may come (it did). Unfortunately, the weather was not cooperative. If you have been to New Orleans, you probably know that the humidity there can be very oppressive. That's what happened on Sunday, February 29. It was 59F and 72% humidity at 6 AM; later that morning it went up to 70F while humidity remained around 70%. And while it was overcast at 7 AM when the race started, the sun began to shine through the clouds around 8 AM. Overall, not very good for a marathon...
There were about 2,400 runners in the marathon and about 2,000 more in the concurrent half-marathon; it was a small marathon. Starting in front of the Superdome, the first miles took us south of the French Quarter, then on its eastern side to the City Park in the north. We made a small loop there and returned to the Superdome. This was also a half-marathon point. While the half-marathoners were finishing inside the Superdome, the marathoners continued on Prytania Street through the Garden District towards the Audubon Park. We ran a full loop around the park, turned around and ran back the same way. Talk about mind-numbing! We basically retraced our steps from the park to the Superdome. It was a welcome sight when we approached its big cupola. Soon after we were inside the building, finishing under an archway with a clock. (You can check the map of the course.)
Since there were many places where we ran "against the grain", it was possible to see other AIDS Marathoners several times and cheer each other. I started at a pace I thought was conservative (close to 7 minutes per mile). However, as the distance I covered increased, I started to slow down to about 7.5 minutes per mile. Although my half-marathon time was about 1 hour 33 minutes, and I kept the 7:30 pace until the 18th mile, the weather and inadequate hydration (probably) took its toll and I slowed down even further.
I ran the last 6 miles more by will than anything else. I took 15-second walk breaks every mile from the beginning of the race (Jeff Galloway method). However, around mile 18 I felt so tired and was afraid of cramps that I decided to take 30-second walk breaks every mile ... and then 30-second walk breaks every half-mile. (You can also see my mile-splits, if you are interested.) I finished the marathon but I was not happy with the time - 3 hours 23 minutes 42 seconds. That's 20 minutes slower than my first marathon (and my PR). I really hoped I could run a sub-3-hour marathon... Well, next time.
The next important step is to recover. My muscles (especially the quadriceps) were very sore so I iced them twice on Sunday. Walking was a challenge and walking downstairs was even worse. However, it seems that two days after the marathon it's getting much better. That's a good sign.
Cesta k Mardi Gras Maratonu minulou neděli byla neuvěřitelná. Získal jsem pár nových přátel, setkal se s mnoha příjemnými lidmi a zjistil jsem, jaké mám štěstí, že jsem dost zdravý na to, abych běžel maraton, jednu z mezních fyzických výzev. Pokud si to budu moct zopakovat, tak to udělám.
Teď se možná ptáte: "Tak jaký byl maraton?" Inu, byl náročný. ;-) Samozřejmě jsem věděl, do čeho se pouštím, a byl jsem si jistý, že tréninkový program AIDS Maratonu nás dobře připravil na to, co může přijít (připravil). Bohužel počasí nechtělo spolupracovat. Pokud jste někdy byli v New Orleans, pak asi víte, že vlhkost tam může být velmi nepříjemná. Tak to bylo i v neděli 29. února. V 6 ráno bylo 15 stupňů a 72% vlhkost; později se oteplilo na 21 stupňů, ale vlhkost zůstala okolo 70%. A zatímco v 7 ráno, kdy se startovalo, bylo zataženo, okolo osmé začalo skrz mraky svítit slunce. Dohromady vzato to pro maraton nebylo dobré počasí...
Do maratonu odstartovalo asi 2400 běžců a dalších asi 2000 do současně probíhajícího půlmaratonu - byl to malý maraton. Start byl před Superdomem a první míle nás zavedly na jižní okraj French Quarter (Francouzská Čtvrť), potom po jejím východním okraji do Městského parku na severu. Tady jsme udělali menší okruh a vrátili jsme se k Superdomu. To byla první část, tedy půlmaraton. Zatímco půlmaratonci dobíhali uvnitř Superdomu, maratonci pokračovali po Prytania Street přes Garden District (Zahradní čtvrť) směrem k Audubon Parku. Oběhli jsme celý okruh okolo parku, udělali obrátku a běželi zpátky stejnou cestou. Skutečně ubíjející! V podstatě jsme se z parku vraceli ve vlastních stopách k Superdomu. Byl to vítaný pohled, když jsme se přiblížili k jeho velké kupoli. Brzy poté jsme byli uvnitř budovy a dobíhali jsme pod obloukem s časomírou. (Můžete se podívat na mapu tratě.)
Jelikož na trati bylo hodně míst, kde jsme běželi "proti proudu", bylo možné několikrát vidět ostatní běžce za AIDS Maraton a vzájemně se povzbudit. Začal jsem v tempu, o kterém jsem si myslel, že je umírněné (blízko k 7 minutám na míli, tedy 4:21 na km). Ale jak se mnou uběhnutá vzdálenost zvětšovala, začal jsem zpomalovat na asi 7,5 minuty na míli (asi 4:39 na km). Ačkoliv jsem půlmaraton proběhl za hodinu a 33 minut, a tempo 7,5 minuty na míli jsem udržoval až do 18. míle, počasí a nedostatečný přísun tekutin si (zřejmě) vybraly svou daň a já jsem zpomalil ještě víc.
Posledních šest mil (10 km) jsem běžel víc silou vůle, než jakkoliv jinak. Od začátku závodu jsem každou míli dělal 15-sekundové přestávky na chůzi (metoda Jeffa Gallowaye). Okolo 18. míle jsem už ale byl tak unavený a měl jsem strach z křečí, že jsem se rozhodl dělat každou míli 30-sekundové přestávky ... a pak 30-sekundové přestávky na chůzi každé půl míle. (Můžete se také podívat na moje mezičasy, pokud vás to zajímá.) Maraton jsem dokončil, ale se svým časem - 3 hodiny 23 minut 42 sekund - jsem nebyl spokojený. Je to o 20 minut pomaleji než při mém prvním maratonu (a mém osobním rekordu). Opravdu jsem doufal, že zaběhnu maraton pod tři hodiny... Takže příště.
Dalším důležitým krokem je zotavit se. Svaly (zvlášť čtyřhlavý sval - přední strana stehen) mě dost bolely, takže jsem si je v neděli dvakrát ledoval. Chůze mi dělala problémy a scházet se schodů bylo ještě horší. Dva dny po maratonu to ale vypadá, že je to mnohem lepší. To je dobré znamení.
Author - Autor: Marek,
19:54 [Permalink],
Topic - Téma: Training
Prize Reminder - Připomenutí ceny
Before I left fot the airport today, I sent a last reminder to all the donors:
----
Dear friends,
After $2,812 of your generous donations, 615 miles and 6 months of running on sunny days and windy days, warm days and cold days (yes, even when it was freezing outside), in rain or snow, the Big Day is fast approaching.
In few hours, I will leave to New Orleans to join thousands of other marathoners from all parts of the country. I want to thank you again for your generous support of my effort to raise funds for the Whitman-Walker Clinic in Washington, DC.
When I run the marathon on Sunday, proudly wearing my brand new bright-yellow T-shirt with the AIDS Marathon Training Program logo on the front and the Whitman-Walker's logo on the back, I will know that thanks to your generous donations there is someone benefiting from services provided by the clinic.
And when I return on Monday, one of you will be the winner of the Czech crystal saucer. The only thing you need to do is to send me your prediction of my finish time in the marathon. Few of you have already sent your predictions; the rest of you have still three days left - until Sunday evening. Please check my web site at for more information.
Have a warm and sunny weekend!
Marek Filicko
----
Milí přátelé,
Poté, co jste štedře poslali 2812 dolarů, po 615 mílích a 6 měsících běhání za slunných dní a za větrných dní, za teplých dní a za studených dní (ano, dokonce i když venku mrzlo), za deště a sněhu, Den D se kvapem blíží.
Za pár hodin odlétám do New Orleans, abych se připojil k tisícům dalších maratonců ze všech částí USA. Chci vám ještě jednou poděkovat za vaši štědrou podporu mého úsilí vybrat finanční prostředky pro kliniku Whitman-Walker ve Washingtonu.
Až v neděli poběžím maraton ve svém zbrusu novém jasně žlutém tílku s logem tréninkového programu AIDS Maratonu zepředu a logem Whitman-Walker zezadu, bude vědět, že díky vaší štědrosti má někdo užitek z pomoci poskytované klinikou.
A až se v pondělí vrátím, jeden z vás bude výhercem mističky z českého křišťálu. Jedinou věcí, kterou musíte udělat, je poslat mi svůj odhad mého doběhového času v maratonu. Několik vás mi už odhady poslalo; vám ostatním ještě zbývají tři dny - do nedělního večera. Podívejte se prosím na moji internetovou stránku, kde najdete více informací.
Přeji vám teplý a slunečný víkend!
Marek Filičko
Author - Autor: Marek,
11:55 [Permalink],
Topic - Téma: Fundraising
Last group run - Poslední společný běh
Today we ran last 8 miles together as a group - before the marathon next Sunday. I can't believe it has already been 6 months since we started to train and do the fundraising. Our last run was very easy (after the 26-miler two weeks ago) and because it was sunny (although a little windy), we really enjoyed it. After the run, the six of us - Mark, Mike, Laura, Adam, Robert and I - had a tasty brunch in the Capital City Brewery in Shirlington. Very nice place, no waiting and food was excellent. Before we left, I gave a gingerbread house, a typical product from my hometown of Pardubice, both to Mark and Mike as a thank-you for their help with my fundraising. Next time we will see each other in New Orleans.
Speed workout - Trénink rychlosti
Nine days to the marathon in New Orleans, and last speed workout. It was a wonderful spring weather - sunny with temperatures around 55 F - so I was able to run in shorts and a T-shirt. After some warm-up, I ran 5 miles (five one-mile repeats) and I must say I surprised myself. The times were faster than I expected: 5:54, 5:56, 5:55, 6:02 and 6:08. I guess I can run a fast marathon; pace of 6:30 per mile seems quite doable. Well, it would be really nice if I can finish in 2 hours and 50 minutes. I can't wait! :-)
26 miles? No problem! - 41,8 km? Pohoda!
Yesterday was a big day for all of us in the AIDS Marathon Training Program: we ran 26 miles. This was the last very long run before the marathon in New Orleans (on February 29, 2004). Originally scheduled for last Saturday, it had to be rescheduled for this week due to snow on the trails. Still, the program staff had to make some changes, like changing the place of the run and its course, so we could finish the run safely. Although it's been about two weeks since the last big snowfall, below-freezing temperatures didn't allow the snow to melt.
But we got lucky yesterday. After a heavy rain on Friday, it was sunny and relatively warm on Saturday. Temperatures in the mid-40's were really great for the long run. We gathered at the Waterfront in Washington before 8 a.m. The size of the group was much bigger than usually because there were both Saturday and Sunday runners.
Our group had three extra runners so we were six: Mark, Mike, Laura, Jason, Will and I. The first miles were very easy but it started to be tough around the 13th mile. I think one reason for it was the fact that we had to run an extra loop from Georgetown around the Mall and the Washington Monument so we actually passed some places four times. Otherwise, it was a good run. We finished in 4 hours and 40 minutes which included all water stops. We were tired but happy we made it and confident we can finish the 'real thing' in New Orleans in three weeks.
At the finish, the program staffers prepared an arch made from balloons and when we crossed the finish line, they gave us a nice medal with the AIDS Marathon logo. It was a nice end to the training program. We will have two more group runs before the marathon day, but both of them will be only 8 miles long - a piece of cake, compared with this week's 26-miler. ;-) New Orleans awaits us!
Včera jsme ale měli štěstí. Po vydatném pátečním dešti bylo v sobotu slunečno a celkem teplo. Teploty vystoupaly na asi 6-7 stupňů, což bylo pro dlouhý běh vynikající. Sešli jsme se na Waterfront ve Washingtonu před osmou ráno. Bylo nás tam mnohem víc, bež obvykle, protože se tam sešli běžci jak ze soboty tak z neděle.
Naše skupina měla tři běžce navíc, talže nás bylo šest: Mark, Mike, Laura, Jason, Will a já. První kilometry byly velmi snadné, ale okolo dvacátého kilometru to začalo být těžké. Myslím, že jedním z důvodů byla skutečnost, že jsme museli běžet navíc jeden okruh z Georgetownu po Mallu a okolo Washingtonova monumentu, takže jsme některá místa probíhali čtyřikrát. Jinak to byl dobrý běh. Doběhli jsme za 4 hodiny a 40 minut, což zahrnuje i zastávky na vodu. Byli jsme unavení, ale šťastní, že jsme to zvládli, a přesvědčení, že za tři týdny v New Orleans to budeme moct uběhnout 'doopravdy'.
V cíli pro nás lidé z tréninkového programu připravili oblouk z nafouknutých balónků, a když jsme přeběhli cílovou čáru, dali nám pěknou medaili s logem AIDS Maratonu. Byl to hezký závěr tréninkového programu. Před maratonem budeme mít dva další společné běhy, ale oba budou jen 8 mil (12,9 km), což je naprosto v pohodě v porovnání se skoro 42 km tento týden. ;-) New Orleans na nás čeká!
Author - Autor: Marek,
17:15 [Permalink],
Topic - Téma: Training
Speed training - Trénink rychlosti
Few hardy runners gathered at the American University track in below-freezing temperatures on Sunday morning. We were about to do some speed training: mile repeats. This training is designed to improve our performance at the marathon in New Orleans.
I ran six one-mile repeats. My times were between 6:00 and 6:07 per mile (6:06, 6:00, 6:03, 6:04, 6:07, 6:06). I think it was quite good, considering it was only about 25 degrees.
Later I went to an orienteering event at Great Falls, VA, for a short run in the woods.
Běžel jsem šest jednomílových intervalů. Moje časy byly mezi 6:00 a 6:07 na míli (6:06, 6:00, 6:03, 6:04, 6:07, 6:06), což je 3:43 - 3:48 na km. Myslím, že to bylo docela dobré, pokud vezmu v úvahu, že byly 4 stupně pod nulou.
Později jsem ještě zašel na závod v orientačním běhu v Great Falls ve Virginii, na krátké proběhnutí v lese.
Author - Autor: Marek,
18:01 [Permalink],
Topic - Téma: Training
The fundraising goal reached - Finanční cíl splněn
That's right: thanks to your generosity, the Whitman-Walker Clinic has already received more than $2,800 for the services and health care it provides to HIV/AIDS patients, and I reached the minimum fundraising goal. Thank you very much for your support!
Of course it doesn't mean you can't keep sending your donations. On the contrary, the more funds the clinic has, the more and better services it can provide.
Plus, there is still time for you to receive either one of three books of Prague photographs (your name will be entered into a lottery for each $50 you donate), or a small piece of Czech crystal (to the person who sends me the prediction of my finish time closest to my actual finish time from New Orleans). So don't hesitate, you have only five weeks left!
My big thanks go also to my parents who donated the books and the crystal. Thank you very much, Mom and Dad, I appreciate it! :-)
Je to tak: díky vaší štědrosti už klinika Whitman-Walker obdržela více než 2800 dolarů na služby a zdravotní péči pro nemocné HIV/AIDS, a já jsem splnil minimální finanční cíl. Mockrát vám děkuji za vaši podporu!
Samozřejmě to neznamená, že nemůžete i nadále posílat své finanční dary. Naopak, čím více financí klinika bude mít, tím více a lepších služeb může poskytnout.
Navíc, stále máte čas dostat buď jednu ze tří knih fotografií z Prahy (vaše jméno se dostane do slosování za každých 50 dolarů, které darujete), anebo malou mističku z českého křišťálu (pro toho, kdo mi pošle odhad mého doběhového času nejbližší mému skutečnému doběhovému času z New Orleans). Takže neváhejte, zbývá vám už jen pět týdnů!
Moje poděkování patří také mým rodičům, kteří věnovali zmíněné knihy a křišťál. Moc vám děkuji, mami a tati, vážím si toho! :-)
Author - Autor: Marek,
17:42 [Permalink],
Topic - Téma: Fundraising
23 miles - 23 mil
Today was the day of a 23-mile run that I needed to make up since I missed it last Sunday (when I was still in the Czech Republic). Michael Hill, my AIDS Marathon co-runner, had the same problem (he was, however, in New York City), so we decided to run together. A good decision!
The weather was awful. There was freezing rain overnight, and although the temperatures were above freezing by Sunday morning, it still drizzled and there was a nasty snow-rain-ice mix on the ground. Definitely not a weather you would want to run in. Yuck! I would have stayed home but I knew Mike is out there waiting for me so I prepared myself (mentally ;-) and headed out of the door.
When we met at W&OD trail at Columbia Pike in Arlington, we agreed to play it by ear and cut our run short if the weather gets worse, or if the trail is too slippery. And then there we were, 11.5 miles from our starting point, somewhere in the Vienna neighborhood, with no other choice than to endure the same distance on our way back. ;-)
As I mentioned earlier, it was a smart decision to run together. First, we could keep each other company, cheering each other up on a foggy, wet and cold morning, talking all the way (well, almost all the way - we were too tired by the end of our run to do anything else than keep pounding the pavement ;-), and second, neither of us would even think about going outside, still less running, on such a day. But we braved the elements and finished 23 miles in 3 hours and 52 minutes. I think we are definitely ready for the New Orleans Marathon.
I should also mention that there wasn't anyone waiting with water or pretzels on the course so we had to rely on what we took with us and hope there are water fountains along the trail. Well, we found several of them; none seemed to do what they are supposed to do - give water. It wasn't until we were getting seriously low on water that we found a fountain with running water. Oh boy, this was better than to win a lottery (at least, it seemed like it at that time ;-). We filled our water bottles to the brim and finished our run tired, yet in a good mood.
Mike, thanks for the run. I think we are champions! :-)
Coming next: a 26-miler.
Počasí bylo hrozné. Přes noc padal mrznoucí déšť, a ačkoliv v neděli ráno už nemrzlo, stále mrholilo a na zemi byla hnusná směsice sněhu, deště a ledu. Rozhodně to nebylo počasí, ve kterém byste chtěli běhat. Brr! Býval bych zůstal doma, ale věděl jsem, že Mike tam na mě čeká, a tak jsem se připravil (psychicky ;-) a vyrazil jsem ven.
Když jsme se setkali na W&OD stezce v Arlingtonu, dohodli jsme se, že se přizpůsobíme situaci a svůj běh zkrátíme, pokud se počasí zhorší anebo pokud bude stezka příliš kluzká. A pak se to stalo: byli jsme 11,5 míle (18,5 km) od svého výchozího bodu, někde v okolí Vienny, a neměli jsme jinou možnost, než přetrpět stejnou vzdálenost na cestě zpět. ;-)
Jak už jsem řekl, běžet spolu bylo velmi chytré rozhodnutí. Za prvé, mohli jsme si navzájem dělat společnost, povzbuzovat se v mlhavém, mokrém a chladném dopoledni, povídat si celou cestu (no, skoro celou cestu - ke konci jsme už byli příliš unavení na to, abychom dělali ještě něco jiného, než kladli jednu nohu před druhou ;-), a za druhé, ani jeden z nás by ani nepomyslel na to, aby šel ven, tím méně běhat, za takového počasí. Ale překonali jsme nepřízeň počasí a dokončili 23 mil (37 km) za 3 hodiny a 52 minut. Myslím, že jsme rozhodně připraveni na maratón v New Orleans.
Měl bych se také zmínit, že na trati na nás nikdo nečekal s vodou nebo s preclíky, takže jsme se museli spolehnout na to, co jsme si vzali s sebou, a doufat, že podél stezky budou nějaká pítka. Pár jsme jich našli, ale žádné zjevně nedělalo to, co dělat mají - dávat vodu. Až když jsme začínali mít povážlivě málo vody, tak jsme našli pítko s tekoucí vodou. Ty brďo, to bylo lepší, než vyhrát ve sportce (alespoň tak nám to v tu chvíli připadalo ;-). Naplnili jsme si láhve na vodu až po okraj a dokončili svůj běh unavení, ale v dobré náladě.
Miku, díky za ten běh. Myslím, že jsme borci! :-)
Příště: 26 mil (41,8 km).
Author - Autor: Marek,
16:21 [Permalink],
Topic - Téma: Training
 |
|
